„Ne, Summer, nemám tvou kabelku. Promiň. Vsadím se, že jsi ji upustila, když tě to dítě začarovalo do obrazu,"řekla Jenny.
„Ah, sakra. Musela jsem ji nechat v galerii."
„Mohlo se to stát podvědomě? Možná něco, co ti poskytne důvod, abys znovu viděla Colina? Víš, že bys mohla zrušit to dnešní rande s Kennym - ušáčkem a vrátit se tam dnes večer,"řekla Jennny.
„Zaprvé, přestaň mu tak říkat. Zadruhé, ne, nezruším své rande. Dojdu si pro svou kabelku zítra nebo někdy jindy. Jak už jsem vysvětlila, ta věc s Colinem byla jen náhoda. Není to můj typ a nehodí se do mého plánu." Obraz Colina stojícího rozpaženého na balkóně, se zakloněnou hlavou a smějícího se plným, nakažlivým smíchem proletěl Summer hlavou, ale ona rychle paměť zavřela. To nebyl skutečný Colin. Skutečný Colin byl spíše potlačený a nepříjemně intenzivní, a ne nespoutaný, zábavný a šťastný. „Ta celá věc s Rochesterem není nic pro mě ve skutečném světě," zamumlala Summer.
„Huh? Kdo je Rochester?"
Summer si povzdechla. „Víš, Rochester z Jane Earové."
„Oooh! Ten je mňamózní. Co je s ním?"
„Colin mi ho připomíná, a on určitě není můj typ."
„Ty, moje přítelkyně, jsi možná blázen."
„Není nic bláznivého na tom, když chci kluka, který je nespoutaný a šťastný a zábavný. A blonďatý," dodala.
„Zapomněla jsi "a který se lehce ovládá"," dodala Jenny a pak rychle pokračovala a tím tak zastavila blížící se Summeřiny protesty. „Přítelkyně, jen proto, že je muž intenzivní, neznamená, že není šťastný, a dokonce i někdy také zábavný. Plus, měla bys zauvažovat, že nespoutaný také může znamenat lehkovážný. Jako že ten chlap nemusí mít vůbec žádný smysl být vážný,"řekla Jenny. „A co je, sakra, špatného na vysokém, temném a krásném chlapovi?"
„Nevěřím ti celou tu věc zadumaný-může-být-stejně-šťastný,"řekla Summer tvrdohlavě a kompletně ignorovala očividnou narážku na Kenův intelekt nebo na jeho nedostatek. „A kromě toho preferuji blonďáky, zejména nespoutané blonďáky."
„Dávala jsi jim pořád přednost, když tě Colin líbal?"
„Ano. Stále jsem jim dávala přednost. Byla jsem jen překvapená, to je celé."
„A to nás přivádí zpět k tomu hlavnímu. Byla jsi překvapená, protože to bylo tak zatraceně dobré. Bylo to tak dobré, že možná uvažuješ nad tím, že se znova podíváš na místo činu."
„Chceš, abych se znovu ocitla v obrazu?"
„Ne, chci, aby ses vrátila zpátky na upíra."
„Jenny, jdu se chystat na své rande. S Kenem. S klukem, který se mi skutečně líbí. Takže odcházím. Ahoj. Nashle, Jenny."
„Ježíši, ty jsi tak mrzutá, když jsi sexuálně deprivovaná. Ahoj."
„Nejsme sexuálně deprimovaná,"řekla Summer už hluchému sluchátku. Podívala se na hodiny. „Sakra! Mám zpoždění." Summer vystrnadila Colina z mysli a spěchala do kuchyně, aby uvařila tofu špagetovou omáčku.
Také vystrnadila Colina z hlavy, když se sprchovala. Teplá voda stékající dolů po jejím nahém těle ji vůbec nepřipomínala teplo jeho rukou přes tenkou látku dámské košilky.
„Jeho ruce ani nejsou teplé. Ne ve skutečnosti," zamumlala, když si nanášela jemný make-up, a pak když se oblékala.
A určitě na něj nemyslela, když si vybírala sladký broskvový komplet podprsenky a kalhotek, a pak když si oblékala svěží sukni v barvě pryskyřníku a krémový svetr s výstřihem do V, který ji přiměl cítit se jako čerstvé luční kvítí vyhřívající se na slunci a čekající na to, až bude utrženo velkým, temným-
„Ne!"řekla sama sobě a spěchala do kuchyně. Summer zrovna míchala omáčku, když se ozvala dvě veselá zaklepání na přední dveře. Uhladila si vlasy a spěchala přes obývací pokoj.
„Ahoj, Sum! Nevěděl jsem, jaký druh vína mám přinést, tak jsem vzal tři barvy. Napadlo mě, že čím víc, tím víc bude veseleji." Ken se chlapecky usmál a ukázal tašku, která určitě obsahovala láhve levného Cabernetu, levného Chardonnay a levného bílého Zinfandelu.
Summer mu úsměv oplatila a naznačila mu, aby vešel dovnitř, a umlčela své zklamání, že v tašce nebyla láhev dobrého Chianti. Ken nemohl vědět, že budou mít špagety a že ona k nim preferuje italské víno. Prostě mu dá příště vědět. „Co kdybychom otevřeli to červené? Bude se ke špagetám hodit,"řekla.
„Udělala jsi špagety?" Sundal si sako a přehodil ho přes opěradlo gauče ještě před tím, než ho o něj mohla požádat.
„Jo, doufám, že je máš rád."
„Špagety jsou super! Doufám, že už budou. Hladovím."
Otevřela ústa, aby mu řekla, že jediné, co musí udělat, je uvařit těstoviny, ale nedal jí šanci promluvit.
„Hele, chceš, abych s tebou šel do kuchyně a otevřel víno? Sklenka by byla super."
„Jistě, pojď dozadu,"řekla a pak ho vedla do zadní části chaty a do sestřiny prostorné kuchyně.
„Wow, to je skvělá kuchyně,"řekl Ken pochvalně.
„Jo, Candice miluje své kuchařské umění." Poslala Kenovi stydlivý pohled, když mu podávala vývrtku. „Doufám, že nejsi zklamaný, že ona zdědila většinu kuchařského umění."
„Ne, dokud je to teplé a plné masa, jsem v pohodě."
„Uh, Kene, vzpomínáš si, že jsem vegetariánka?"
Vzhlédl od otevírání vína. „Huh? Co?" Pak se podíval na pánev na sporáku. „Oh, máš strach, že mi nebudou tvoje špagety chutnat." Usmál se a popadl naběračku a ochutnal štědrou porci. „Mňam! Nemáš být proč nervózní. Ta omáčka je výborná!"řekl s plnou pusou.
„Oh, uh, dobře." Summer zamíchala bublající těstoviny. Co neví, to ho nezabije, rozhodla se. Nebo si přinejmenším myslela, že víly nejsou alergické na tofu.
Zatímco Summer dokončovala jejich jídlo, Ken si sedl na sestřin dokonalý řeznický ostrůvek, pil víno a mluvil. A mluvil. A mluvil.
„Hele, Sum, takže jsi vážně dokončila vysokou školu."
„Jo. Je to legrační - nemyslela jsem si, že se mi bude líbit ta akademická část, ale jakmile jsem se dostala ke svému hlavnímu předmětu, tak-"
„Člověče, nevím, jak jsi mohla zůstat mimo Mysterii celé čtyři roky. Já bych to v žádném případě neudělal. Pozemský svět není nic pro víly."
„No, chyběla mi Mysterie, a hodně lidí tady." Usmála se a cítila, jak se červená, když dodala: „Obzvlášť určité víly. To byl jeden z důvodů, proč jsem se vrátila."
„Samozřejmě, že ti chyběly víly. Svět bez nich není prostě stejný!" Seskočil z ostrůvku a uklonil se jí s velkou okázalostí před tím, než si dolil víno.
Vypadal tak chlapecky a bezstarostně, že se na něj musela usmát. „Pak bych tě měla nakrmit, abychom si byli jistí, že nezmizíš. Vím, jak moc víly milují jídlo."
„To je pravda." Pospíchal do jídelny, kde už byl prostřený stůl s dvěma talíři a svíčkami, které navazovaly intimní atmosféru, a krásným sestřiným porcelánem, a nechal ji, aby sama nesla špagety a omáčku. Vzal ale s sebou láhev vína.
Tak jedli a Ken povídal. A povídal. A povídal.
Nejdříve ho Summer poslouchala a občas něco okomentovala (ačkoli jeho energická "konverzace" nevyžadovala velkou účast z její strany) a přemýšlela o tom, jak roztomile vypadá ve světle svíček. Jeho blonďaté vlasy byly silné a trošku rozcuchané, ale na něm to vypadala dobře, a třpytily se vílím kouzlem, když zachytily ve správný okamžik světlo svíčky. Jeho modré oči byly velké a výrazné a dokreslovaly jeho obličej. Vážně to byl roztomilý chlápek. A přesný opak tmavého a zadumaného a intenzivního a sexy...
Ne! Ken byl sexy. Vždy si myslela, že je sexy. Konec konců, líbil se jí už od doby, kdy byli teenageři. A ona také-
„Sum, slyšela jsi mě? Říkal jsem, že jsi vážně dospěla. Je to docela překvapení. Ne že bys nevypadala úžasně," rychle dodal. „Ale je to takové dospělácky úžasné. Změnila ses."
„Oh, uh, díky. Myslím." Summer upila vína. „Ty ses nezměnil vůbec,"řekla.
„Díky, Sum! Víš, jaké víly jsou - roky mladé. To je dobrá věc, protože plánování oslav a dodavatelský podnik není nic pro staré a vážné."
„Takže se přidáš do rodinného podniku?"
„Samozřejmě! Miluji večírky a obzvlášť miluji ohňostroje." Posadil se víc zpříma a bylo vidět, že je na sebe pyšný. „Byla jsi pryč, takže to pravděpodobně nevíš, ale stal jsem se vedoucím pyrotechniků u Vílích Fantastických Festivalů, s.r.o."
„To je bezva, Kene. Jsem na tebe pyšná. Tvůj otec musel být-"
„Jo, je to skvělé! Jen počkej, až uvidíš, co jsem naplánoval na letošní Beltane (pozn. překladatele - svátek odkaz https://cs.wikipedia.org/wiki/Beltain). Bude to vážně super..."
Summer se usmívala a přikyvovala, zatímco Ken mluvil. A mluvil. A mluvil. Také si ho prohlížela. Nepřeháněla. Vážně se vůbec za ty čtyři roky, co byla pryč, nezměnil. Měl na sobě tričko s nápisem "Tudy ke zbraním" a šipkou směřující na jeho biceps. Summer musela potlačit zahihňání. Jeho bicepsy vypadaly jako zbytek jeho těla, mladě a roztomile a hubeně. Určitě to nebyly "zbraně", nabité nebo ne. A ona je určitě neporovnávala s Colinovými svalnatými pažemi.
Uvnitř sebou zatřásla, zatímco se Ken odmlčel ve svém monologu, aby odběhl do kuchyně pro láhev Chardonnay. Vrátil se do místnosti a stále mluvil o plánech na "úžasný" ohňostroj, který bude vrcholem festivalu Beltane v Mysterii. Všimla si, že jeho vybledlé široké džíny byly roztrhané na kolenou podle poslední módy a měl na sobě zářivě modré Sketchers.
Ne, určitě se od střední školy nezměnil.
V tu chvíli si Summer začala říkat, jestli večeře někdy skončí.
„Sakra, Sum, to je mi líto, že tě bolí hlava,"řekl Ken, když mu podávala jeho sako a vyprovázela ho ke dveřím.
„Hádám, že jsem jen unavená z celodenního učení."
Zastavil se u dveří, které otevřela, a otočil se k ní. „Bylo skvělé tě znovu vidět. Jsem vážně rád, že jsi zpět, Sum." Ken nonšalantně položil ruku na její rameno, jak se hrbil ve dveřích. Jeho modré oči zajiskřily dalším úsměvem. „Večeře byla totálně-"
„Úžasná?" nabídla slovo, když zaváhal.
„Jo, to skutečně byla. A ty jsi úžasná taky." Pomalu se k ní Ken nahnul. Jeho polibek byl sladký a dotazující se a velmi, velmi jemný. Jinými slovy byl vším, o čem Summer věřila, že chce od polibku od muže, o kterém snila již roky.
Ona na oplátku nic necítila.
Dej mu šanci, peskovala se. To je to, co ses rozhodla chtít. Zapadá do plánu. Summer se opřela o Kena a objala ho rukama kolem krku. Vracela mu jeho dotazující polibek vykřičníkem.
Cítila, jak ho překvapila, a pak rozevřel rty a následoval její vedení. Líbal ji hlouběji a déle. Summer si pomyslela, že chutná zvláštně, jako víno a citronáda. Nejasně se divila, proč jí vždy připomínal citróny - ne běžný druh, ale ty super sladké citróny Country Time Lemonade s velkým množstvím cukru. S velkým množství.
Ken ji stále líbal, když se Summeřina mysl zatoulala. Přemýšlela o tom, co by měla další den učit druhý ročník, a přitom se nepřítomně dívala přes jeho rameno na tmavý okraj lesa. Myslela si, že viděla, že se tam něco pohnulo, jen za hranicemi jejího pozemku, a přemýšlela, co to bylo. Měsíc byl vysoko a svítil neuvěřitelně jasně a byl téměř v úplňku. Mohl to být jeden z mnoha městských vlkodlaků?
A pak jí to došlo, přemýšlela o škole a o vlkodlacích a o měsíci, zatímco se s ní Ken líbal. To prostě nemohlo být správné. Když ji políbil Colin, nebyla schopna myslet na nic jiného, než na něj. Na jeho dotek. Na jeho chuť. Na jeho polibek. Kenův polibek ji přinutil chtít sestavit nákupní seznam nebo možná dát vyprat prádlo.
Ne. Tohle určitě nebude fungovat. Je na čase změnit plán.
Ihned se od něj odtáhla. Věnoval jí sladký, chlapecký úsměv. „Promiň, Sum. Nechal jsem se únést?”
„Ne, Kene, zlato.” Poklepala ho po tvářích. „Já jsem se nechala unést. Myslím, že pro nás bude nejlepší, když zůstaneme dobří přátelé a neponičíme to tím, že se budeme snažit být něco víc. Víš, co tím myslím?”
Kenův úsměv nepohasl. „Jistě, jak chceš. Takhle mi to vyhovuje. Hele, myslíš, že bych mohl dostat trochu té úžasné špagetové omáčky, abych mohl později mlsat?”
„Jistě Kenny - ušáčku,” řekla Summer a usmívající se mu rychle zabalila jídlo, poklepala ho po hlavě a popřála mu dobrou noc. Před tím než zavřela dveře, slyšela charakteristické chichotání víl, které očividně čekaly na Kena - ušáčka, aby ho doprovodily domů. Nebo kamkoli.
Stále nad sebou vrtěla hlavou, když umývala nádobí. „Jenny měla pravdu. Možná jsem blázen.” Ken nebyl mužem pro ni. Popravdě, jestli chtěla být absolutně upřímná, tak Kenny - ušáček ještě mužem nebyl a možná nikdy nebude. Oplachovala nádobí a smála se nahlas. Měla by být smutná, že její představa o Perfektním Muži se roztříštila na malinkaté kousíčky a její plán na budoucnost se zamotal, nebo by přinejmenším měla být zklamaná, ale nebyla. Skutečně nebyla.
Její ruce byly ponořené v teplé mýdlové vodě, která ji nutila myslet na kluzkou, nahou pokožku proti kluzké, nahé pokožce… na žár… a vášeň… a polibek, který mohl zastavit svět…
Ne! Nemohla chtít toho upíra.
A pak, zatímco myla úplně prázdný talíř po Kennym - ušáčkovi, podívala se na svůj odraz v temném okně nad umyvadlem. Její tváře se červenaly a její oči byly velké a potemnělé chtíčem.
„Jsem si absolutně jistá, že nemůžu chtít toho upíra?” zeptala se sama sebe.
Ano, jseš si absolutně jistá, odpověděl její odraz.
„Ale jeho polibek byl-“
Zaprvé, nemůžeš ho chtít, přerušil ji její odraz, protože je masožravec, a to tě nutí chtít zvracet.
„Nemusím jíst to, co jí on. Oh, Bohyně, nemusím, že?” Dělí se upíři o svou krev, nebo jedí samostatně?
Zadruhé, pokračoval její odraz, jeho tělo je chladné, mrtvé, tvrdé…
„No, co je špatného na tvrdém tělě?” hádala se sama se sebou. „Navíc, dotkl se mě před tím, když jsme byli v obraze, a vážně to nebylo tak špatné.”
Zatřetí, není to tvůj typ!
„Okay, hele,” řekla přísně sama sobě. „Asi tak před deseti minutami jsem si myslela, že Kenny je můj typ. Možná potřebuji změnit svůj typ!”
Začtvrté – ignorovalo ji její svědomí – nutí tě cítit se mimo kontrolu, a ty nemáš ráda, když se tak cítíš.
„No, to bylo proto, že ten polibek byl nečekaný. Teď ho budu očekávat, takže nebudu mít problém s kontrolou. Nechala jsem v galerii svou kabelku.” Tiše děkovala Bohyni za tu náhodu, nebo co to bylo. „Musím ho vidět ještě jednou.”
„Jo, takže, zítra po škole se zastavím v galerii a vyzvednu si kabelku,” mluvila přes kartáček ve své puse na svůj odraz v zrcadle v koupelně. „Nic vážného. Žádný velký postranní úmysl,” lhala. „Jen abych vyzvedla kabelku, řekla rychlé ahoj a pak půjdu domů. Nebude žádné další líbání. Žádné. A ani by to nebylo vhodné. Vážně.”
Summer si vlezla do postele a přemýšlela o rozdílu mezi polibky Kena a Colina. Jaký rozdíl…
Proč si vůbec kdy myslela, že vášeň a žár je špatná věc? Okay, na to odpověď znala, i když si ji nerada přiznávala. Měla strach z příliš velké vášně, která by způsobila, že ztratí kontrolu, a pokud ztratí kontrolu, tak se spálí. Tuhle lekci se Summer naučila velice dobře díky své nekontrolovatelné magii. Možná od ní bylo chytré, že se bála. Je hraní si s upírem stejné, jako hraní si s ohněm? Nebo ledem?
Ohněm, rozhodla se, jak její tělo zahřívalo chladné povlečení. Colinova vášeň byla úplně jako oheň. Její dlaně se dotkly jejích rtů, když si vybavila Colinův dotek, a pak sjela dolů a zastavila se, aby mohla uchopit svá ňadra. Bradavky bolely. Summer je stiskla, nejdříve jemně, a pak její tělo toužilo po víc a její dotek byl hrubší, když laskala přecitlivělé bradavky. Vzdychla. Skoro jako by nemohla zastavit ten impuls, sklouzla jedna z jejích rukou mezi stehna. Summer zalapala po dechu, když tam objevila kluzké teplo. Byla mokrá vášní. Zavřela oči a hladila se. Když v ní rostlo vyvrcholení, Summer si představovala ruce na svém těle a rty proti své kůži, a když vyvrcholila, byla to Colinova intenzita, na kterou myslela, a jeho dotek, po kterém toužila.